CZ

Zvládla jsem to jen díky tomu, že jsem si v koupelně pustila studenou vodu na zápěstí. Dvakrát. Jinak bych nejspíš omdlela hned ve dveřích, když se na chodbě

Stála jsem před vlastními dveřmi v cizí uniformě. Paruka mi tlačí, brýle se zamlžily. V kapse mám zapnutý diktafon. Zvoním. To, co se stalo potom, jsem nečekala ani

Radka jsem poznala podle kroku na chodbě. Těžké, sebejisté, s klíči v ruce. Právě jsem v kuchyni loupala brambory na nedělní bramborák, když uslyšela, jak se vchodové dveře

Seděla jsem v kuchyni u okna, které se nikdy pořádně nezavíralo, a dívala se na dvůr. Větrák v koupelně u sousedů hučel, z otevřeného okna dole táhl pach

Už když jsem překročila práh vily, ozvalo se to. „Pozor, jde naše rodinná chudinka! Schovejte peněženky!“ Teta Jitka to vykřikla se smíchem, který se rozlehl mramorovou halou. Můj

Už když jsem překročila práh vily, ozvalo se to. „Pozor, jde naše rodinná chudinka! Schovejte peněženky!“ Teta Jitka to vykřikla se smíchem, který se rozlehl mramorovou halou. Můj

Jmenuju se Darina a je mi dvacet. Studuju grafický design na univerzitě v Brně a od patnácti slýchám, že se chovám starší, než jsem. Že si moc dlouho

Karel odešel v listopadu. Ne v noci, ne potají. Prostě ve čtvrtek odpoledne, zatímco jsem byla na dvanáctihodinové směně na interním oddělení. Když jsem se vrátila domů, na

Autobus měl přijet ve tři čtvrtě na pět. Václav seděl na studené lavičce, promočený sníh mu stékal za límec, a zíral do prázdné silnice. V nemocnici nechal Boženu

Na oddělení následné péče v Praze na Bulovce jsem tenkrát sloužila sotva třetí měsíc. Bylo mi čtyřiadvacet, diplom v kapse a ideály ještě držely pohromadě. Paní Doubravku si