CZ
Michal seděl na plastové židli v chodbě útulku a bál se hnout. Na levém rameni mu ležel kocour. Neseděl tam, nedržel se drápky pro rovnováhu — prostě se
Jmenuju se Radek Mach, mám čtyřicet dva let a psy jsem odjakživa neměl rád. Ne že bych jim ubližoval, prostě jsem si vždycky myslel, že je to zbytečná
Vojtěch Beránek ležel v ložnici svého domku v Kutné Hoře už třetí den beze slova. Syn Marek mu upravoval polštář, když otec zvedl ruku a ukázal k oknu.
Stála na prahu s ještě čerstvou rtěnkou a v červených šatech, které jsem na ní neviděla léta, já s Kubíkem v náručí a Terezkou zavěšenou na mých kalhotách,
Bylo mi dvaasedmdesát a slavili jsme to v neděli po obědě, u nás doma na Vinohradech, v bytě, kde jsem vychovala tři děti a kde teď skřípou stejná
Petra se probudila náhle. Břicho jí tížilo jako balvan, hodiny na stěně ukazovaly 3:14. Slyšela jen vlastní dech a z ulice skřípění tramvaje číslo 7, která právě projížděla
Koncem května prodáme byt a přestěhujeme se k mým rodičům. Táta už nezvládá dřevo na zimu a mámě padá srdce pokaždé, když má vlézt na žebřík kvůli okapům.
V Trutnově už dávno zapadlo slunce, ale na hřišti před domem pořád svítila jedna lampa — ta blikající, co na konci října vydává takové bzučivé mžourání. Stála jsem
V sobotu ráno jsem seděla v kuchyni, pila kávu z konvičky a koukala na kalendář. Zítřejší datum bylo zakroužkované červenou fixou. Rodinný oběd. Jedenáct let jsem touhle dobou
Nejdřív si toho nikdo nevšímal. Leží si suchý lipový lísteček pod dveřmi — co by ne, vítr ho z dvora zavál. Uklízečka ho zvedla dvěma prsty, hodila do
