Pucio tales

Stála na prahu s ještě čerstvou rtěnkou a v červených šatech, které jsem na ní neviděla léta, já s Kubíkem v náručí a Terezkou zavěšenou na mých kalhotách,

Bylo mi dvaasedmdesát a slavili jsme to v neděli po obědě, u nás doma na Vinohradech, v bytě, kde jsem vychovala tři děti a kde teď skřípou stejná

Petra se probudila náhle. Břicho jí tížilo jako balvan, hodiny na stěně ukazovaly 3:14. Slyšela jen vlastní dech a z ulice skřípění tramvaje číslo 7, která právě projížděla

Koncem května prodáme byt a přestěhujeme se k mým rodičům. Táta už nezvládá dřevo na zimu a mámě padá srdce pokaždé, když má vlézt na žebřík kvůli okapům.

V Trutnově už dávno zapadlo slunce, ale na hřišti před domem pořád svítila jedna lampa — ta blikající, co na konci října vydává takové bzučivé mžourání. Stála jsem

V sobotu ráno jsem seděla v kuchyni, pila kávu z konvičky a koukala na kalendář. Zítřejší datum bylo zakroužkované červenou fixou. Rodinný oběd. Jedenáct let jsem touhle dobou

Nejdřív si toho nikdo nevšímal. Leží si suchý lipový lísteček pod dveřmi — co by ne, vítr ho z dvora zavál. Uklízečka ho zvedla dvěma prsty, hodila do

Když mi Tereza na oslavě mých pětašedesátin podala bílou obálku, málem jsem se urazila. Vypadala jako ty, co se prodávají v trafice za čtyři koruny. Uvnitř jsem čekala

Pracoval jsem u Václava čtyřicet let. Nejdřív jako kluk, co roznášel pivo, pak jako vrchní, nakonec jako ten, kdo na konci večera zhasíná a kontroluje, že v troubě

Byl konec října, venku padal drobný déšť a na kolejích pod restaurací drnčela tramvaj číslo 4. Silvie si zapálila cigaretu a kouř stoupal ke světlu lustru. Na stole