Pucio tales

V pátek jsem ležela na studených dlaždicích v koupelně skoro tři hodiny. Světlo pode dveřmi se ani nehnulo, jen ta nudná linka, na kterou jsem zírala, jako by

Telefon zazvonil přesně ve chvíli, kdy jsem v kuchyni vyklízela myčku. Na displeji se objevilo jméno, které jsem znala – pan Krátký, Martinův vedoucí. Starostlivý hlas, trochu překvapený.

Jmenuju se Jarmila, je mi osmašedesát a v prstech mám artrózu, že bych někdy brečela. Když mi syn Martin oznámil, že čekají se Simonou kluka, hned jsem vytáhla

Do nového bytu v Brně jsem se nastěhovala loni v září, pár týdnů po tom, co se mnou Pavel přestal mluvit. Tedy přesněji: mluvil, ale jen přes právníka.

Na kuchyňském stole ležela bílá obálka s modrým razítkem advokátní kanceláře. V levém rohu bylo černě natištěno AK Novák & partneři, s.r.o., Sokolská 12, Ostrava. Tereza ji zvedla

Nikdo se nesmál hlasitě, dokud otec nepoložil na ubrus zmačkanou stokorunu. „To je pro tebe, Katko. Zkus ji neutratit,“ prohodil, jako by jí podával ubrousek. Pak se otočil

Jana stála v předsíni svého bytu ve Vršovicích a zapínala si levou botu, když jí v půl osmé ráno zazvonil telefon. Na displeji naskočilo „Katka“. Chvíli na to

Tereza by tehdy v parku málem zakopla o to drobné tělíčko. Podzimní listí ho skoro pohltilo, jen ocas sebou cukal v křeči. Zastavila kočárek a dřepla si. Veverka

Tchyně mi to řekla v pátek večer. Zrovna jsem si sundával boty po dvanáctihodinové směně – nohy jsem měl jako z olova, z montérek táhl pach lisu a

Stála jsem uprostřed haly, na mramorové podlaze se leskly odlesky lustru. Levá tvář mi hořela, rudý otisk na lícní kosti byl cítit teplem. Adéla stála naproti mně, rty