CZ
Fenka, která čekala u zavřených vrat Déšť bubnoval do plechové střechy starého skladu a vítr hnal ulicí mokré noviny, kelímky a polámané větve. Na konci přímořského městečka, tam,
Když jsem byl mladý, znal jsem jeden dům, do kterého jsem nechodil na návštěvu. Já tam skoro bydlel. Stačilo odpracovat směnu, opláchnout si ruce, převléknout košili a už
Tři synové si rozdělovali otcův dům. Netušili, že v pokoji za stěnou slyší každé jejich slovo Josef Vacek ležel v posteli už dvanáctý den. Po mozkové mrtvici nedokázal
Nikdo nečekal, že nejsledovanější okamžik slavnostního večera nastane dřív, než první host vůbec vstoupí do sálu. Reflektory pražského Obecního domu vrhaly ostré světlo na rudý koberec, když se
Probudila jsem se prudce, jako by mě někdo udeřil do hrudi. Srdce mi bušilo ještě dřív, než jsem otevřela oči. V uších mi doznívala vzpomínka na včerejší smích
Bylo mi deset. Prudký déšť mi stékal za límec a vítr se mi opíral do zad, jako by mě chtěl od té staré vily odstrčit. V ruce jsem
„Schůzka v Brně,“ napsal mi Tomáš ráno. Simona se podívala přímo na mou uniformu a pronesla: „Můžeme dostat šampaňské, až se usadíme?“ Mysleli si, že nejkrutější bude nechat
Každé ráno přesně v půl osmé se ve vchodě starého domu v Brně ozvaly stejné zvuky. Cvaknutí zámku ve třetím patře, pomalé kroky po schodech a jemná vůně
Matěj měl devět let a jedno přání, které si opatroval tak pečlivě, jako by bylo z tenkého skla. Chtěl poprvé v životě vidět moře. Ne na fotografii v