— Měl by ses konečně zajet podívat za otcem — řekla Klára, když večer sklízela ze stolu.
— Měl by ses konečně zajet podívat za otcem — řekla Klára, když večer sklízela ze stolu. Petr ani nezvedl oči od telefonu. — Zase tohle? — Ne
Uniad
Každý večer chodil za osamělou stařenkou. Celá vesnice si myslela, že čeká na dědictví. Pravda všechny zahanbila.
Každý večer chodil za osamělou stařenkou. Celá vesnice si myslela, že čeká na dědictví. Pravda všechny zahanbila. Na samotném konci malé jihočeské vesnice stál starý dům paní Boženy.
Uniad
Dědečka Karla si rodina celé roky nevšímala. Pak se dozvěděli, co visí v jeho světnici
Dědečka Karla si rodina celé roky nevšímala. Pak se dozvěděli, co visí v jeho světnici Na samém konci malé vesnice na Vysočině stál nízký dům s oprýskanou omítkou
Uniad
Střízlík a přerostlá jezevčice
Tomáše životní cesty nasměrovaly do Brna až po rozvodu. Předtím prožil patnáct let v jedné šedivé kanceláři na periferii Ostravy, kde ho nikdo neoslovil jinak než „ten účtovníček“.
Uniad
Drobeček na kraji silnice
Tereza se vracela domů pozdě, mnohem později, než plánovala. Poslední autobus z Vyškova měl zpoždění a na konečnou v Rousínově dojela až za tmy. Říjnový vítr ji štípal
Uniad
Maminka se přestěhovala do města až ve chvíli, kdy jí život na venkově přestal odpouštět věk.
Maminka se přestěhovala do města až ve chvíli, kdy jí život na venkově přestal odpouštět věk. Bylo jí přes sedmdesát a síly, které ji provázely celý život, se
Uniad
V šedesáti osmi mi dcera řekla, že na flitry už nemám věk. Tu noc mě cizí muž rozplakal
Ty šaty jsem objevila náhodou. Šla jsem olomouckou galerií Moritz jen tak, bez úmyslu cokoli kupovat – vlastně jsem hledala něco nenápadného na pohřeb své sestřenice, něco, v
Uniad
Poslední portrét z Pankráce
Do prosklené haly kancelářské budovy na pražské Pankráci vtrhla dívka ve chvíli, kdy ochranka řešila opilého kurýra. Bylo půl osmé večer, venku padal listopadový déšť se sněhem a
Uniad
Lysá nevěsta
Ráno v den svatby mého syna mě probudila ostrá bolest. Jako by mi někdo zabořil jehly do temene. Sáhla jsem si na hlavu a dotkla se holé kůže.
Uniad
— Aničko, musím ti něco říct. Něco, co jsem měla přiznat už před mnoha lety. Možná mě potom budeš nenávidět ještě víc než dosud… ale času mi už moc nezbývá.
— Aničko, musím ti něco říct. Něco, co jsem měla přiznat už před mnoha lety. Možná mě potom budeš nenávidět ještě víc než dosud… ale času mi už
Uniad