CZ

V hospodě U Zlatého jelena v Litoměřicích oslavovala teta Olga sedmdesátiny. Sál byl plný růží, bílých ubrusů a příbuzných, kteří se neviděli od Vánoc. Když číšníci přinesli obrovské

Když Karla Svobodu pustili po operaci srdce domů, první, co udělal, bylo, že zapískal na Bena. Dvanáct let starý foxteriér obyčejně vystřelil z verandy dřív, než taxík stačil

Stála jsem u okna, za mnou vrčela varná konvice, ale on na mě sykl tak ostře, až mi ztuhly prsty na zácloně. „Přijela jsi sem s jedním kufrem.

Už třetí den se lesem nad Modravou nesl hluboký, zoufalý řev. Nejdřív si místní mysleli, že se dva medvědi perou o teritorium. Zvuk se odrážel od svahů Roklanu,

Guláš na plotně už doběhl, ale já ho nevypnula. Stála jsem v kuchyni našeho bytu v Brně a poslouchala, jak tchyně Hana od dveří spouští svou oblíbenou desku.

Kdyby mi někdo před rokem řekl, že budu rozvážet balíky po nočních směnách a že mě to vlastně zachrání, asi bych se mu vysmál. Tehdy jsem byl přesvědčený,

Ten večer jsem se vrátil ze stavby dřív než obvykle. Dláždili jsme terasu u vily v Troji a slunce celý den tlačilo tak, že mi ztvrdl i ručník

Začínalo to obyčejně — zakouřená kuchyně, kastrůlek vychladlého čaje a tři dny do svatby. Seděla jsem u stolu, prsty obmotané kolem hrnku, a poslouchala Jonáše, jak do telefonu

Adéla se přesně dva roky, tři měsíce a čtyři dny každé ráno budila s tím, že se odstěhuje. V malém bytě v ostravské čtvrti Poruba ji matka Věra

Klíč se v zámku otočil nějak ztěžka. Uvnitř se ozývalo smíchem, cinkáním skleniček a hlasem, který jsem znala až moc dobře. Hlasem paní Hany. Tchyně. Tedy budoucí tchyně.